Jiří Jedlička

Už od útlého věku jsem hrál různé sporty a s přibývajícími lety se míra pohybu zintenzivňovala, což mělo za následek různá zranění a pohybová omezení, která mě nakonec zastavila. Dlouho jsem hledal něco, co mi pomůže. Klasická fyzioterapie mi tehdy nestačila, a tak jsem se rozhodl vzít věci do svých rukou a začal svá zranění pozorovat a řešit sám. Tento proces sebeobjevování a nacházení citu pro tělo mi dal spoustu nového smyslu do života, úplně jiný vztah sám k sobě a koneckonců i vyřešení příčin zranění.

Po nějakém čase mi s nadšením byla doporučena metoda strukturální integrace a já se rozhodl do toho jít, přestože mě v tom období nic netrápilo.

Hned od první chvíle jsem pocítil, že to je pro mě něco „wow“. Z druhého sezení jsem odcházel se slzami v očích díky krásnému pocitu z obyčejné chůze a hned jsem věděl, že tohle prostě musím poslat do světa dál, aby co nejvíce lidí mohlo tuto metodu taky zažít a odnést si z ní, co zrovna potřebují.

Když nejsem v práci, baví mě cyklistika, běh, lezení, ferraty, horská turistika.

Vystudoval jsem Masarykovu univerzitu v oborech tělovýchova a sport a anglický jazyk, což mi překvapivě dalo výborný výchozí bod pro dvouleté studium strukturální integrace.

Jsem vděčný, že můžu dělat tuto skvělou práci a potkávat zajímavé lidi s jejich příběhy.